/*

verunka

*/

  • verunka01

  • verunka02

Šatičky s příběhem:
Když musela moje maminka docházet každý den do nemocnice v Praze, bydlela dočasně u jedné moc hodné rodiny se dvěma malými dětmi. Jak už to tak u hodných lidí bývá, za ubytování nic nechtěli.

Protože maminku jen tak něco neskolí, ani denní návštěvy nemocnice, chodila mi v tu dobu často pomáhat do ateliéru. Jindy se do Prahy moc často nedostane. A jak už to s hodnými maminkami bývá, za pomoc nic nechtěla.

Shodou okolností jsem zrovna šila také jedny šaty pro družičku. „Jé, ty by ale slušely malé Verunce, se kterou teď bydlím“, prohlásila moje maminka. …a tak jsem podobné šatičky Verunce ušila. V jejích oblíbených barvách. Samozřejmě jsem za ně nic nechtěla.

Verunka měla velikou radost. A protože měla radost Verunka, měla radost i její maminka, moje maminka a já taky. A tak jsme si symbolicky poděkovaly za ubytování, pomoc i ochotu velikou vzájemnou radostí 🙂